Ódin (Odin, Wodan, Wotan):
Nejvyšší, ale zároveň nejkomplikovanější postava mezi severskými bohy, tvůrce světa a otec všech ostatních bohů, bůh války a chránce bojovníků, bůh zajatců, zabitých a oběšených, kouzelník a léčitel, ochránce setby a ohnišť. Ve svém osobním doprovodu měl dva vlky Geriho (Nenasytný) a Frekiho (Žravý). Jeho další dva společníci, havrani Hugin (Myšlenka) a Munin (Paměť), mu každý den nosili zprávy z celého světa. Dále vlastnil osminohého koně Sleipniho, kopí Gungni a prsten Draupni. Je považován za vynálezce run a s nimi spojené magie. Umění psát runy získal svým sebeobětováním, když devět nocí visel přibitý kopím na jasanu Yggdrasilu. Také se napil ze studny poznání, za což zaplatil jedním svým okem. Naučil lidi básnickému umění, když jim dal medovinu básníků.

Tór (Thor, Donar):
Hromovládce, ochránce bojovníků dobyvatelů. Vikinští mořeplavci ho prosili o příznivý vítr. Vzduchem lítal v kočáře taženém dvěma kozly. Vyznamenal se nespočtem odvážných bojů s netvory a obry. V těchto bojích mu často pomáhaly tři kouzelné předměty, které vlastnil – kladivo Mjöllni (blesk), železné rukavice a opasek síly. Byl uctíván především jako bůh úrody, který svým kladivem nejen pobíjí nepřátele, ale také žehná manželským svazkům a úrodě. Na konci pohanského období zaujímal v severském panteonu dokonce vyšší postavení než Odin.

Loki:
Nejrozporuplnější postava germánské mytologie, škodolibý strůjce nejrůznějších nepříjemných situací, z kterých ovšem dokázal zachránit sebe i ostatní a ještě z těchto nepříjemností vytěžil, co se dalo. S obryní měl tři nestvůrné děti – vlka Fenriho, hada Midgardsorma (Jörmunganda) a Hel (bohyně podsvětí), které se při konci světa ragnaröku významnou mírou podílely na smrti bohů. Pro lidi ukradl bohyni Freyje oheň, který hlídala. Byl také užitečný vynálezem rybářské sítě. Díky svým kouskům je považován za podněcovatele vývoje, který ovšem vede k zániku. Bohové ho definitivně odsoudili, když způsobil smrt krásného boha jara Baldra. Za trest ho nechali přikovat v jeskyni ke skále. Nad jeho spoutaným tělem visel had, z jehož tlamy na Lokiho dopadal jed a způsoboval mu nesnesitelné bolesti. Jen jeho věrná manželka bohyně Sigyn u Lokiho zůstala a zachytávala ukapávající jed do misky.

Tý (Týr, Tíwaz, Tíw):
Bůh válečníků, patron soudního shromáždění (thingu). Aributem boha války byl meč. Po jednom svém odvážném kousku už nemohl být prostředníkem smíru mezi lidmi. Došlo k tomu tak, že Tý jako jediný měl odvahu vložit svou ruku do tlamy vlka Fenriho, kterého chtěli bohové svázat kouzelným poutem, aby jim nemohl škodit. Tý vlkovi křivě přísahal, že ho bohové nespoutají. Když vlk ale zjistil, že se nemůže pohnout a že ho bohové přelstili, ukousl Týovi ruku.

Frigg:
Nejvyšší bohyně a Odinova manželka, matka Ásů, dokázala předvídat budoucnost, uměla zavazovat přísahami a léčit zranění i nemoci. Ochránkyně manželství a rodinného štěstí, bohyně mateřství, ke které se obracely ženy s prosbou o narození dítěte. Vlastnila sokolí roucho.

Njörd:
Bůh ovládající van větru, tišící oheň a moře, ochránce mořeplavců a rybářů. Otec Freyjy a Freyja.

Frey:
Bůh plodnosti a fyzické touhy, dvojče a zároveň milenec bohyně Freji. Ovládal déšť a sluneční svit a tím i úrodu země a blahobyt lidí. Jeho atributy byly železný kanec se zlatými štětinami, falus a dočasně meč. Od skřítků také dostal kouzelnou loď, která se dala složit do měšce a vždy plula s příznivým větrem. K Freyově poctě se v posvátných hájích chovali koně, kteří sloužili k věštění.

Freya:
Bohyně lásky a plodnosti. Zdobila se krásnými šperky, z nichž nejproslulejší byl její zlatý nákrčník. Stejně jako Frigg vlastnila sokolí roucho. Dalšími jejími atributy byl kanec, na jehož hřbetě jako její bratr Frey létala vzduchem. Dále měla kočár tažený dvěma kočkami. Ač byla provdána za boha Óda, neustále usilovala o přízeň řady dalších mužů. Její manžel ji často nechával doma samotnou, to pak Freya žalem prolévala zlaté slzy.