Strom života Yggdrasil je obrovský jasan, který se tyčí nad celým světem. Znázorňuje osu světa (axis mundi). Koruna sahá až do nebe, kmen patří světu lidí, kořeny má tři a každý zasahuje do jiného světa. První kořen sahá až do říše mrtvých Helu, kde had Nídhögg okusuje kostry zemřelých a užírá i samotný Yggdrasil. Další kořen leží v Ásgardu. Poblíž kořene pobývají tři normy, které udržují Yggdrasil při životě tím, že mu lijí na kořeny čistou vodu ze studny osudu. Normy, tři stařeny ovládají lidské osudy a jmenují se Osud (Urd – Osudová), Bytí (Verdandi – Stávající) a Nutnost (Skuld – Co musí být). Poslední kořen leží v Jotunheimu, zemi obrů. Zde se nachází i studánka moudrosti a poznání, ve které je Mímiho odťatá hlava. Odin obětoval jedno oko, aby se mohl z Mímiho studny napít. Po kmeni Yggdrasilu pobíhá veverka Ratatosk a vyřizuje nadávky mezi orlem na vrcholku a hadem u kořenů.
Veverka Ratatosk
ve větvích jasanu
bez klidu běhá.
Slova orla
seshora nese
netvoru Nidhöggovi
Právě na samotném Yggdrasilu získal Nejvyšší; Otec všech; Zahalený; Ten, který třese oštěpy; Odin mnoha jmen tajemství run, magických symbolů. Děvět dlouhých nocí visel přibitý oštěpem ke kmeni stromu Yggrasilu a sám sebe nabízel za oběť. Na konci zkoušky Odin vykřikl a s runami v rukou spadl ze stromu. Když vstal z mrtvých, věděl mnoho věcí, které zůstávají lidem ukryté.
Devět mocných písní
od slavného přijal jsem syna
Böltóra, Bestlina otce:
napít jsem se mohl
vzácné medoviny,
ochutnat z číše Ódröri.
Tehdy jsem pocítil
plodnosti dar,
moudrosti mágů jsem nabyl,
od slova k slovu
vedlo mě slovo,
od činu k činu
vedl mě čin.